Proč jsem skončila se školou? | Vendula Jirmannová

sobota, června 16, 2018

Proč jsem skončila se školou?


Poslední dobou nemám zrovna dvakrát největší chuť natáčet na youtube. Na jednu stranu, ačkoliv mi je jen dvacet, si říkám, jestli už na to nejsem stará. Nebo je to tím, že toho mám plné zuby, nebo si prostě chci dát jen pauzu? Nevím. Třeba mě to jednou zase naplno chytne a nebo mě to bude opouštět i nadále. Těžko říct. Nicméně mám pár videí v plánu, jen se do ničeho nechci nutit, až to příjde tak to bude, protože vše je tak, jak má být. A to vždy.
O čem jsem ale dnes chtěla psát, a na co se mě často ptáte, je vysoká škola. Proč jsem šla na ekonomku, jak jsem byla spokojená na artsu, proč tam už vlastně nejsem a tak dále a tak dále. Těch dotazů byla spousta a mně je naprosto jasný, že ať už to zmínim tady, na youtube či na instagramu, vždy se najde někdo, kdo se zeptá. Ale to je v pořádku.
Když nad tím zpětně přemýšlím, nikdy jsem vlastně na vysokou školu nechtěla. Už na základní škole jsem si myslela, že je to něco, kam se dostanou jen ti nejlepší a nejchytřejší z nás. Tím nechci tvrdit, že bych byla hloupá a na vysokou školu neměla, naopak si myslím, že měla. Obecně zastávám názor, že naše školství je děsně primitivní a přitom tak přeceňovaný. Nechci se tím nikoho dotknout, ale za celý život jsem se nikdy tvrdě neučila, neležela v knížkách a maturitu jsem zvládla poněkud v klidu. Měla jsem sice smůlu na otázky, ale i tak jsem odmaturovala. Učila jsem se všehovšudy maximálně týden, a to jistě přeháním. Právě i proto nechápu, jak někdo nedokáže maturitu v Čechách udělat a kdykoliv čtu o nějaké plánované reformě, začínám se vztekat. Sakra proč to ještě ulehčovat?
Vrátím se ale k vysokým školám. Zhruba sto let zpět se na vysokou školu dostal málo kdo. Ať už šlo o finanční možnosti, nebo i o jejich náročnost. Tenkrát mít titul bylo zcela o něčem jiném než dnes. Kdo z vašich rodičů a prarodičů má titul, nebo jen maturitu? Alespoň u nás vím o spoustě lidech co jsou jen vyučení a bylo to naprosto v pořádku. Chápu, jiná doba, ale zároveň i jiná náročnost. Dnes potkávám lidi, co studují tři vysoké školy najednou, a přitom když s nimi mluvíte, nechápete, jak někdo takový mohl vůbec odmaturovat. Jako když mluvíte s někým o pět let mladším. A opět opakuji, nechci se tím nikoho dotknout, na nikoho neukazuji. Nesmírně obdivuji medicínská studia, kde mám kamarádku a opravdu před ní smekám. Na druhou stranu jsou obory, které mi připadají děsně komické a nesmyslné.
Doteď jsem tu ale jen popisovala, co si myslím o našem školství, aniž bych zmínila, proč jsem školu vlastně vzdala. Zhruba v těch jedenácti - dvanácti letech jsem začínala s blogováním. Jelikož jsem chtěla mít krásný design, začala jsem se učit grafiku, postupně jsem chtěla mít krásné fotky, tak jsem se učila fotit. Brala jsem to jako něco samozřejmého a ani nad tím nepřemýšlela. Postupem času jsem si uvědomila, že chci k nám na střední uměleckou školu, kterou jsem úspěšně ukončila. Následovala otázka co dále. Už tenkrát mi vydělával blog a youtube. Samozřejmě na uživení to ještě nebylo, spíše jen taková příjemná brigáda.
Asi od třeťáku jsem si přála jít do Prahy, jelikož jsem tam často dojížděla za bývalým přítelem a na schůzky. Prahu jsem si zkrátka zamilovala. Začala jsem si hledat vysoké školy, jelikož jsem se ještě necítila na to, skočit do práce. Najednou jsem byla v Praze a přijatá na ekonomku. Nebyla jsem z toho nadšená, ale svým způsobem jsem se i těšila na nový kolektiv a obrovskou změnu. Proč ekonomka? Protože studovat umění mi přišlo zbytečné a měla jsem dojem, že tohle mi dá víc. Na škole jsem si bohužel uvědomila, že management dělat nikdy nechci a nebudu. A proč se trápit s něčím, čemu se věnovat nebudu? Vždy mě lákal spíše marketing, ale ten je v Praze jen na soukromých školách, do kterých mi bylo líto tlačit peníze. No a pak je tam Karlovka, která prý ve finále až tak super není a hlavně ty SCIO testy.
Takže to je asi vše. Opovrhuji našim školstvím, nechci studovat něco, co dělat nebudu jen proto, abych měla titul a jsem líná. Nechci nikoho odrazovat či přesvědčovat, je to jen můj osobní pohled na věc a měla jsem i štěstí, jelikož mi vše na sebe krásně navazuje. Náhoda za náhodou, osud, těžko říct. Vykročila jsem mimo svou komfortní zónu, jednou rozhodla sama za sebe a jsem spokojená.
SHARE:

14 komentářů

  1. "Karlovka,která prý ve finále až tak super neni"... ukázkový příklad komentáře někoho, kdo není dost inteligentní na to aby ho tam vzali... �� tím nemyslím tebe, myslím obecně ty, kteří se tam marně snažili dostat a ostrouhali

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslela jsem přímo konkrétně MKPR, kam jsem chtěla. Od třech lidí jsem slyšela, že až tak nadšení z toho oboru nejsou.

      Vymazat
  2. Poslední dobou pořád někde na blozích čtu o tom, jak někdo vzdal školu... Zajímavé.

    OdpovědětVymazat
  3. Prosím, srovnej text do bloku, to na středu se nedá číst ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš to tak jen na telefonu, že ano? Zkusím mrknout, co se s tím dá udělat. Do bloku to házet určitě nebudu, zkusím to zarovnat na pravo, pokud dohledám kde.

      Vymazat
  4. Úprimne, úplne s tebou súhlasim :) Ja tiež plánujem prerušiť štúdium, kvôli tomu, že to je pre mňa stratený čas... a vôbec necítim slobodu a nemám čas na fotenie, a vôbec len na prečítanie si nejakej dobrej knižky. Ani si nepamatam kedy som mala voľný výkend, pretože samozrejme výkendová brigáda a cez týždeň škola, ktorá mi v skutočnosti nič nedáva, len to, ako vidím že všetci profesori opovrhnujú nad študentami a berú ich za "odpad" (citujem jedneho profesora). Pre mňa bude lepšie keď budem pracovať a tešiť na sa vykendy pohody a relaxu. Neskutočne sa teším na to, keď sa ku koncu roka odstahujeme s priateľom do Bratislavy a budeme si budovať svoju budúcnosť aj bez titulu a bez môjho vnútorného stresového zrútenia. Ďakujem za článok a som rada, že nie som jediná, ktorá má takýto názor a je v takejto situácií :) Si super ! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Z tohoto článku na mě bohužel hrozně křičí otrávenost a opovržení. A to nejen školstvím ale vším, co se kolem tebe ve chvíli, kdy jsi to psala, naskytlo. Podle názvu jsem sice čekala, že si přečtu něco o tom, že titul není třeba, ale že rovnou zavrhneš vše, co se toho týká (tedy kromě oslavované medicíny, která je i dle mého názoru jedním z nejtěžších studií vůbec) mi přijde jako dost velký předsudek. Vysoká není jen něco, co ti dá titul ale i nové způsoby uvažování, výzkumů, nové prostředí a hlavně mnoho dalších názorů. A dnes je to i něco, co lidi může dokonce i bavit, i když se z toho dvakrát v roce mohou zbláznit :-D hlavně v mém případě, kdy jsem sáhla vedle se střední školou ale s důkladnou přípravou na přijímačky jsem se mohla trefit do svého právě na vejšce. Snad to s tvou náladou tak působilo jen na mě ale jestli opravdu nemáš den tak přeji ať je líp ;-) Klára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Působí to na mě úplně stejně - odsoudím to všechno, protože mi vadí jedna věc (ale třeba to tak není a jen do špatně vyznělo :) ). Mě se třeba změnil pohled na svět a naučila se kritickému vnímání hned v prváku, ale je pravda, že nemůžu říct, jak to vypadá na VŠE.
      Každopádně hodně štěstí do života a míň kritiky k vysokoškolákům, někdo z nás je opravdu rád a ne jen kvůli titulu :)

      Vymazat
  6. Já jsem třeba na VŠ hrozně chtěla, dostala jsem se bez problémů, ale pak přišly zkoušky a já byla v háji s matikou i chemií. Ukončila jsem studium, šla chvíli pracovat a pak jsem zvolila alternativu studia na VOŠce, bylo mi sice párkrát řečeno od bývalého partnera, že si "titul" zaplatím, ale já se nevzdala. Baví mě to moc a chci pokračovat, je to asi o tom, co tě baví za obor. Přijde mi, že když si zjistila, že tě to nebaví, nabyla jsi dojmu, že tě nebude bavit nic. Mohla jsi úplně v klidu přejít na jiný obor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem sice mohla, ale proč bych to dělala, když teď pracuji v tom, v čem jsem chtěla a i bez školy?

      Vymazat
    2. Vendy píšeš, že si s lehkostí odmaturovala. Dobře. Pokud jsi měla matematiku jako jeden z předmětů, tak jsi chodila na velice jednoduchou sš .

      Vymazat
    3. Maturovala jsem z angličtiny. Studovala jsem uměleckou školu, kde jsme matiku měli do druháku a proto jsem ani neměla na výběr. Všichni u nás maturovali z angličtiny. :)

      Vymazat
  7. Nejít na obor, co by tě bavil, protože scio testy? Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že je to sice hrozně dobře postavený byznys se vzděláním, ale když člověk chce, prostě se na ně nadrtí a vysoký percentil si vydře. Jde to. UK je podle mě super škola. Na marketingu na FSV jsem se dostala do druhého kola, ale přijímací komise u pohovoru byla strašně kyselá, takže zlatá práva. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj :) Díky za tenhle článek... přestože se tu, koukám, strhla vlna kritiky, já se v tom úplně vidím. Poslední dobou přesně takhle uvažuju a zatím jsem se v okolí setkala pouze s odsouzením ve stylu: dodělej to, už ti zbývá jen tohle a tohle, byla by škoda peněz a toho času... ale co ten čas, který bych tomu ještě musela věnovat? Vysoká škola mi dala to, že jsem zjistila, že v tomto oboru pracovat nikdy nechci. Upřímně jsem od studia čekala víc.
    Mluvis mi z duše, Vendu <3

    OdpovědětVymazat

Blogger Template Created by pipdig