První noc v novém bytě | Vendula Jirmannová

sobota, září 02, 2017

První noc v novém bytě


Není tomu vůbec dlouho, kdy jsem psala článek na podobné téma. V podstatě i na to stejné, jen místo první noci to byla noc devátá. Zaznělo pár slov o tom, jak na mě padala nebesa, potkávala jsem pavouky v každém možném rohu a nebo.. ani vlastně nevím. Ale už jsou to tři měsíce, co jsem pražská. A Prahu stále miluji, stejně tak jako celé Česko. A víno.
Upřímně ani nevím, o čem vám dnes budu povídat. Nalila jsem si víno Habánské sklepy, Zweigeltrebe 2015, červené, a doufám, že narazím na tu správnou nitku a něco vám sepíši. Mám krásný pokoj v sedmém patře s výhledem do sídliště, což už tak nádherně nezní. Nicméně vidím dost daleko na Prahu. Čtyři logicky bílé zdi s fleky od stěrky po zadělaných dírách, které musím přetřít. Jeden stůl, jedna postel, jedno zrcadlo, jeden štendr, jeden policový díl, jeden botník a čtyři šuplíky. Rozhodnutí žít minimalistický život se mi moc zamlouvá. Čím míň toho mám, tím více toho využívám a tím šťastnější jsem.
Co mi v mém pokoji dělá největší radost jsou rozhodně rostliny. V ikee jsem si koupila draceny. Jednu menší, tu mám na stole a jednu vysokou. Ta stojí vedle dveří u zrcadla. Na okně mám dále tři malé kaktusy. No a nesmím opomenout ani na můj milovaný analog, gramofon a desky.
Na posteli mám bílé prostěradlo, což je poněkud nepraktické, proto ho stále obírám od vlasů a všemožných drobečků, co se na něm přichytí. Nicméně vypadá moc hezky. Dále jeden pořádně chlupatý polštář z Jysku a dva kvalitní vzorované od Lusito. Aktuálně si tu sedím, sepisuji, poslouchám hudbu, popíjím víno, hlídám Joshe pejsek spolubydlícího, a stěžuji si, že dnes mi to psaní vůbec nejde.
Koukám, že je to se mnou poněkud marný. Sepisuji pátý odstavec a stále jsem vám nic nepředala. Mám dojem, že psaní mi jde opravdu jen v moment, kdy na mě dopadne jakási melancholie a možná i smutek. V tu chvíli se mi píše jedna báseň a nechce se mi ani přestat. No, snad příště toho ze sebe dostanu více. Možná dnes piju jen špatné víno, kdo ví. Tak snad někdy příště.
SHARE:

7 komentářů

  1. Náhodou moc pěkný článek (jak je v něm víno, tak to nejde zkazit). :D Mně se tvůj pokojík moc líbí a úplně chápu tvé nadšení z minimalismu, taky se poslední dobou snažím jít touhle cestou a strašně mě to baví, plus je to fakt dobrý pocit. :D
    Young, wild and free

    OdpovědětSmazat
  2. Minimalistický způsob života je dneska dost in, ale mně by asi chyběly barvy, jakési teplo pokoje :D Víno je láska, no, o tom mi povídej, ale když piju víc, už mi nejde ani psát.
    Věřím, že ses s Prahou zžila, akorát by mi trochu ten přízvuk vadil :D.

    www.maly-kousek-nebe.blog.cz

    OdpovědětSmazat
  3. Tak ať se ti stále krásně bydlí a láska ku Praze tě neopustí :-)

    OdpovědětSmazat
  4. z fotky vyzerá izba veľmi útulne a čisto :) a celkovo pekný článok ❤ xx

    Simona | l i v e i n f o x w o r l d

    OdpovědětSmazat
  5. Všichni milujeme víno :D článek je náhodou zajímavý, hezky popisuješ, jak si ve svém minimalistickém pokoji žiješ :) Snad tady budeš šťastná :)


    LITTLETHINGSFOREM

    OdpovědětSmazat
  6. Řekla bych ,že celkem v pohodě článek.:) Vystihuje tvoji aktuální náladu, proč ne... :) Jinak víno také popojím dost často. Mám ho ráda :)


    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat
  7. Velmi zajímavý příspěvek, všechno vypadá suuuuprově. Možná nevyužiju všechny nápady, ale určitě tento příspěvek je pro mě inspirující.

    OdpovědětSmazat

Blogger Template Created by pipdig