Vendula Jirmannová

středa, července 12, 2017

Jak by Paříž stačila


Město zamilovaných, město makronek, croissantů, baget, dobrého vína, teroristických útoků a pruhovaných triček. Prvních pár věcí, co mě napadlo, když si Paříž nebo celkově Francii představím. Měla jsem tu možnost se tu ocitnout již po třetí, ale bohužel i pro teď stejné zklamání.
SHARE:

čtvrtek, června 29, 2017

Kosmetické novinky


Po několika hlubokamyslných článcích pramenících z emocí proudících mojí hlavou je opět čas na něco oddechového. Podíváme se na nejnovější kosmetiku, která se skrývá v mých šuplících a na poličkách v koupelně. Jak si můžete všimnout, konečně opouštím chemickou sféru a potápím se do té přírodní. Pocity z toho mám daleko lepší, jelikož konečně dopřávám mé pokožce něco správného a netrápím jí žádnými uměle vytvořenými látkami. Až na pár vyjímek.
SHARE:

úterý, června 20, 2017

Terminál tři gate deset


Už zhruba hodinu tu sedím a čekám. Čekám, až se změní nápis na obrazovce a budu si moc v poklidu nastoupit do letadla a letět domů. Do uší mi brnkají chlapi z Milky Chance a já si u toho nepřetržitě poklepávám nohama. Gate se pomalu zaplňuje lidmi a já nemohu pustit oči z jedné slečny v černém triku s banánem od Warhola a nápisem The velvet underground. Nebudu vám nic nalhávat. Hned bych jí ho servala.
SHARE:

pondělí, června 05, 2017

Devátá noc v novém bytě


..Co se ti asi zdálo? Nic se mi nezdálo, jelikož jsem nemohla asi do třech ráno usnout a v noci mi na hlavu spadla nebesa. Vlastně jsem i potřebovala čůrat, ale na záchodě sedí velký pavouk a já se ho bojím, takže si představuji pavouky, močový měchýř mi praská a také jak jinak, opět jako vždy, myšlenky o budoucnosti.
SHARE:

pátek, června 02, 2017

Práce jako priorita


Poslední dobou bojuju s tím, jak okolí přistupuje k životu. Jako mladá dospívající slečna vidím trochu více do společnosti, která si začíná tvořit svojí budoucnost. Je naprosto přirozené, že si vybíráme školu, hledáme ideálního partnera, plánujeme a představujeme si, kde bychom jednou chtěli žít a přitom jediné co se zatím děje, přítomnost si necháváme přetvářet v minulost, která je vnímána jen jako stres, smutek a nejistota.
SHARE:
Blogger Template Created by pipdig